Reference
Po absolvování Základního kurzu NVC jsem si začala mnohem víc všímat pocitů ve svém těle a analyzovat je (předtím jsem to vlastně nedělala vůbec). Ještě se mi nedaří s nimi pracovat v průběhu rozhovorů a komunikovat svou potřebu schovanou za pocitem, ale doufám, že to je cesta, po které kráčím.
Čekala jsem původně víc práce na technikách, jak se umět vyjádřit, aby to druhá strana "unesla" a bylo to dost nenásilné. Ale po konci kurzu mi velmi dává smysl, že jsme to uchopili z tohoto konce (zaměření se na vlastní potřeby). To je tedy asi můj AHA moment.
V napjatých situacích s dětmi, kdy nemám dost energie (nebo zhola žádnou), jsem vyměnila "křik na ně za to, co udělaly" za "volání po svých potřebách", což považuju za krůček k úspěchu. Také si myslím, že se postupně stávám víc empatickou. I přesto ale u některých blízkých lidí jsem schopná pochopit jejich jednání až při zpětné reflexi a ne v průběhu rozhovoru.
Tento kurz mi určitě něco do života dal! Jestli hodně nebo málo, těžko to umím posoudit... Ale velmi často si na vás vzpomenu, resp. jaký zvolit přístup, vyhodnocení a reakce při řešení nějakých situací, hlavně třeba při komunikaci ať už s partnerem, rodinou či zaměstnanci. Jo, např. už nevynadám nebo neosočuji lidi s takovými těmi obchodními telefonními nabídkami, ba naopak jim projevím porozumění a zdvořile odmítnu a opravdu i já mám pak z toho hned lepší pocit či náladu! :-)
Pertnerku se snažím vždy vyslechnout, pokud možno jí nepřerušovat a myslím že i náš vztah se zlepšil! (ale to je jen můj pocit :-) )
Není to vždy jednoduché a často se přistihnu, že jednám a reaguji pořád v těch starých zajetých kolejích :-( , ale myslím si, že díky tomu kurzu si to už umím uvědomit, zamyslet se nad tím a to je určitě dobře!
Snažím se v práci při eskalujícím napětí a nedorozumění vklouznout do bot toho proti mě a zeptat se, co on teď potřebuje a co by jeho potřeby ošetřilo a stejně tak, když startuju já, ptám se, odkud vítr fouká. prostě - STOP-ROZHLÉDNI Se-BĚŽ
Co mě živí? Vzpomínka na příjemný pocit sounáležitosti a možnosti sdílení ve skupince. Prožitek- Vědomí toho, že je zde bezpečný prostor s vnímavým a chápajícím posluchačem - v čele s Helenou, který je zvědavý na to, jak to mám. Zážitek být ve skupině lidí, kteří se také ptají, jak to vlastně je, jak to mohu ve vztazích a mém chování dělat jinak.
Posléze i uspokojení z toho, že někdo to pochopil rychleji a zařazuje to do svého života.
Konkrétně co mi pomáhá - se snažím vzpomenout si na zkratku - Něco se mi nelíbí-kde mi to sedí v těle - jak bych to ideálně chtěla mít.
Velmi cenné pro mě byly záznamy, protože jsem mohla opakovaně prožívat a přemýšlet. Velmi důležité bylo, když Helena mluvila o takové té ryzí pravdě - toho, co já cítím a co prožívám a to, že pak samo přinese slova do komunikace....a žasla jsem nad tím, jak je to vlastně jednoduché....... Určitě bych stála o tréninky online 1x za čtrnáct dní nebo tři týdny, protože vlastně, když nemám s kým trénovat, zapomínám to. Velmi dobré pro mě byly zkušenosti z komunikace s dětmi - jednak protože jsem učitelka a jednak proto, že mám malé dítě. I v této oblasti bych se chtěla dozvědět víc.Těžké je často pro mě odhalit mojí potřebu.
Za zdařilé považuju ukázky, které jste spolu předváděly, abychom věděli, jak na to.
Chci poděkovat za to, jakým způsobem kurzy vedeš, jaká je na nich příjemná atmosféra a i za všechny předané informace. Musím říct, že díky naším společným úterkům s Tebou se pro mě to, co píše Marshall Rosenberg stalo lépe pochopitelné a uchopitelné do běžného života.
Děkuji za seminář, dal mi opět úžasnou zkušenost a uvědomeni do života. Snažila jsem se o empatii a vlastně až zde jsem pochopila plně její podstatu. Je to posun jak pro mne tak především pro mé blízké, kterým tím mohu býti nápomocná.
Co mi kurz přinesl? Jak už jsem včera řekl, bylo pro mě velmi zajímavé, že jsem si jednoduchým cvičením uvědomil, jak se může cítit druhá osoba, když chodím pozdě. Další věc nebo slovo, co mi rozzářilo mojí mysl, bylo "přijetí", které je pro mě velmi důležité, a proto jsem v minulosti často lhal, abych nebyl odmítnutý.
Dále jste si velmi dobře poradili s tím, že kurz je online a nemůže být prezenční. Například o možnosti na zoomu dát účastníky do skupin jsem nevěděl a velmi se mi to líbilo.
Jestli mám nějaký návrh na zlepšení? Možná dát krátkou pauzu v půlce, ale ta třeba byla. Já totiž v půlce asi na 10min vypadnul kvůli připojení. :)
Pro.mne byla ochutnávka velmi přínosná. Již delší dobu se snažím se sebou pracovat, ale tak nějak jsem nenašla příčinu svých potíži. Stále jsem hledala v dětství, vinila rodiče a až na ochutnávce nenásilné komunikace mi došlo (velký AHA moment), že si za to můžu sama. Že se hodnotím a posuzuji sama a podle toho mé hodnotí a posuzují ostatní. Takže se zúčastním online kurzu a těším se, že se opravdu naučím, jak vyjadřoval své potřeby bez násilí, tak pozorovat bez hodnocení.
Kurz pozitivně naplnil moje očekávání, i když jsem předtím vůbec neměl představu, jak bude probíhat.
Celkově hodnotím kurz jako velmi přínosný a obdivuji Helenu, jak umí účastníkům dávat zpětnou vazbu na jejich zkušenosti a jak dokáže účastníky metodou nekonfliktní komunikace provázet.
Těžko hledám slova. Kurz nenásilné komunikace mi dal možnost se změnit. Ukázala se mi cesta, kterou se chci vydat. Nedávno jsem o tom mluvil s Jitkou, po nějaké vyhrocené situaci s dětmi. A nechci se vrátit do starých kolejí. Chci žít spokojený život.
Mohl bych popsat mnoho stran, ale pořád by se to točilo okolo změny.
Děkuji
Ráda bych vám poděkovala za tréninkovou skupinu nenásilné komunikace, do které jsem měla možnost chodit minulý půlrok. Mně to velmi vyhovuje, pokud se aspoň 1x za dva týdny mohu ve skupině zastavit se sebou a prozkoumat v klidu, co se ve mně děje. A musím uznat, že je velmi přínosné a zajímavé sledovat i to, co se děje s ostatními. Sledovat tyto procesy jako pozorovatel, i jako "aktivní" účastník, to je skvělé.
Za poslední cca rok (základní kurz a pak tréninková skupina) na sobě pozoruji změny - víc si všímám, co se ve mně děje, nebo "kdo" se ve mně právě ozývá. Takže pro mě je zatím největší přínos větší míra všímavosti, vnímání sama sebe v některých situacích. Ještě se nechávám unést emocemi, ale aspoň se už ozve v hlavě slabý hlásek: "Tak teď se právě necháváš unášet hněvem (sebelítostí, strachem, atd...)" Aha. Zastavit to ještě není tak jednoduché, ale aspoň to vnímám. Pak další věc je, že když se už nechám unést, tak v momentě klidu si začínám automaticky klást otázku: Proč tě to tak naštvalo? Proč se tě to tak dotklo? A občas se mi podaří najít i odpověď!
A je moc fajn, že se mi občas daří aplikovat principy nenásilné komunikace i u dcery.
S láskou
Helena Kurzweilová pomohla naší svobodné demokratické škole Donum Felix především v jejích začátcích jako mentor a lektor nenásilné komunikace a supervizor týmu. Díky Heleně se nové kvalitě ve vztazích a v komunikaci naučili nejen členové týmu naší základní školy ale i její žáci a jejich rodiče. To bylo velice důležité pro realizaci konceptu svobodné demokratické školy, který je založen na vzájemném respektu a na plné důvěře v děti a v jejich unikátní pozitivní vnitřní směřování. Helena nám zásadně pomohla i při řešení konfliktu ve skupině zakladatelů školy v prvním roce jejího fungování. Stále využíváme pravidelné supervize týmu i Helenino lektorování a počítáme s touto spoluprací i do budoucna.
Atmosféra byla opravdu skvělá a jsem vždy nadšená, radostná a vděčná, když vidím, že mají lidé chuť na sobě pracovat. Při takových příležitostech si víc než kdy jindy uvědomuji, jak každý je učitel. Je to pro mě osobně vždy i velká lekce pokory;-).
Od kurzu jsem vlastně asi čekala malinko něco jiného, ale musím říci, že jsem moooooc ráda a vděčná, že to bylo mimo má očekávání. Bylo to milionkrát užitečnější, hlubší, prostě skvělé. Nebyla to má první sebe-poznávací zkušenost (tak jsem to totiž mimo jiné hodně vnímala), ale přišla mi hodně důležitá. Vlastně jsme dostali skvělý návod, jak se v sobě naučit vyznat. Oddělení potřeb a emocí a domněnek, jejich pojmenování, soustředění se na ne-hodnocení, mi přišlo hooooodně užitečné. Moc se mi líbilo to, že emocím se věnuje pozornost, ale nepitvá se donekonečna PROČ, a je tam pozornost k tomu CO potřebuji - potřebuje.
Vyprávěla jsem to i manželovi, zkoušeli jsme si některé věci vysvětlit v nadlehčené a klidné atmosféře a shodli jsme se na tom, že je to fakt super. Máme hezký vztah a komunikujeme spolu většinou přátelsky, ale někdy je potřeba dobrá vůle, abychom se nesežrali - a jsou to právě skvělé náměty na nenásilnou komunikaci. Komunikace s pubertálními dětmi je někdy vyšší dívčí;-) - tam si vzpomínám na Heleninu radu: nedávejte si ze začátku laťku moc vysoko;-).
Pro mě konkrétně je hodně užitečná ta pozornost a respekt k vlastním potřebám a emocím, protože najednou neupadám do pocitů viny. A zajímavé je, že opravdu stačí jen dát pozornost. A taky je docela nepříjemné zjištění, že často potřebu ani nedokážu pojmenovat. Že je to něco, co bylo dosud tak úplně mimo.
Také mi přijde super práce s vnitřním kritikem.
A hodně inspirativní bylo vidět, že to opravdu žijete.
A pro mě bylo i dost důležité, že to mělo hloubku a přesah.
Takže mooooc děkuji a těším se na podzimní pokračování. Už jsem se přihlásila.
Jen těžko popsat, jak moc mi knížka a následně i kurz proměňují vidění světa a hlavně sebe - skoro jako by teď bylo všechno naruby :) Jako bych konečně uvěřila, že patřím mezi lidské bytosti, že nejsem pokažený tvor, který nikam nepatří. Co potřebuji, cítím a jak se chovám nejen, že je "dovoleno", ale je zcela přirozené. Přináší to velké odpuštění sobě i blízkým.
Jsem vděčná, že se velká část kurzu věnovala právě zkoumání sebe sama a vysvětlení/procítění našeho fungování. Dost se teď těším na každé setkání, abych mohla zkoumat, co se uvnitř mě děje! A abych mohla zkoušet komunikovat "jinak" :)
Ale je tu i jedno negativum - objevil se strach, aby se vše nevrátilo do starých kolejí, abych už na sebe nezapomněla, a proto jsem se přihlásila do tréninkové skupiny a moc se těším! :)
Nejvíce mi z kurzu utkvělo:
Že můžu důvěřovat procesu a lidem, pokud máme stejný jasně daný cíl, tak výsledek se dostaví.
Způsob jakým Helena komunikuje a přivádí NVC do praxe.
Příklad, že uvědomění a vědomé vypuštění emoce, i když není v souladu s NVC, je posun kupředu.
Že se chci v komunikaci s ostatními více soustředit na naslouchání celým tělem a opravdové naslouchání, je pro mě veliká výzva.
V kurzu nenásilné komunikace jsem se seznámila s cennou technikou pozorovatele. Když se mi jej povede zapojit, jsem hned o pár pater výš než moje "problémy". Jsou jen zdánlivé, není potřeba se v nich topit. Je potřeba pomoci svému vnitřnímu dítěti se cítit dobře, v bezpečí a pak už ta kreativita jede, přichází pochopení sebe i druhých, odpuštění, sebeúcta, úcta k druhým, láska... Začarovaný kruh se může změnit ve spirálu, která jede nahoru, k radosti :-) S láskou a vděčností k vaší společné práci.
Lesní mateřská škola Stromeček
Měšice u Prahy
www.klubstromecek.cz
Pro mne jsou setkání v rámci NVC skupiny takovými ostrovy pozitivní deviace. Jsou v pravidelných intervalech, což je důležité. Za ty dva týdny se člověku všechno nevykouří, a když náhodou ano, zase ho další setkání infikuje určitým nastavením. Pro mne je to nastavení ryzí esencí NVC, tedy moment, kdy se člověk bez ohledu na únavu a náladu dříve či později dostane do nějakého hlubšího kontaktu sám se sebou. Pro tyhle momenty se na setkání těším. Kultivují nenásilí ve mně a nabíjí mne energií a radostí.
Centrum občanského vzdělávání
Fakulta humanitních studií UK
Absolvovala jsem víkendový kurz nenásilné komunikace i s manželem a mohu všem, kteří mají otevřenou mysl, doporučit. Účastníky kurzu jsme viděli poprvé v životě a odcházeli jsme jako dlouholetí kamarádi. Opravdu jsme si kurz užili, prožili. Po odhalení mých nejhlubších potřeb jsem procitla. Zaprvé jsem zjistila, že i já můžu mít nějaké potřeby a pocity. A také je dokázat najít a dát jim správné názvy. Za druhé jsem zjistila, a za to moc děkuji, že nic není špatné a není nic dobré. A za třetí, a to je asi nejdůležitější, jsem si uvědomila, že většinu křivd, které si nesu z dětství, a ovlivňovali většinu mého dospělého života, způsobily vlastně jen domněnky a nedorozumění. A teď, když se čtrnácti denním odstupem píši referenci, či zpětnou vazbu (jak kdo chce), si uvědomuji, že jsme celá rodina spokojenější a ještě upřímnější. Alespoň co se týče vyjadřování svých pocitů, emocí, potřeb. Děti s tím moc problémy neměly, to spíš my dospěláci jsme se těch ,, špatných,, emocí obávali a snažili se je skrývat.. Tak s velkým klidem, nádechem a výdechem. Jsme plni odhodlání. Jdeme stavět spálené mosty. Protože, za to poznání a porozumění to stojí! Děkuji Helence, za krásný klid, naslouchání a spoustu pozitivní energie. Jarce za plno úsměvů a rozzáření místnosti a hlavně za organizaci. A orangutanici Žofce za upoutání pozornosti (byla třeba). DĚKUJI, ŽE JSTE si udělaly na nás čas. Ráda jsem byla součástí
Kurz byl silný, jeho koncept se za jedno sezeni nedá vstřebat, jednomu kroku bych chtěla věnovat i dvě sezeni, dobré časové odstupy, důraz na samostatnou práci. I tak je kouzelné, co člověk dostane během setkaní.
Chci moc poděkovat za tvojí otevřenost, soucit a pomocnou ruku, při objevování mých potřeb a pocitů. To vědomí toho, že mohu vyjadřovat, co potřebuji a přijmout sebe. Vidět, že za vším je potřeba, která nás vede k chování a zkusit se krůček po krůčku podívat i na potřeby druhých.
Doma jsem sdílela tvojí úžasnou kartu potřeb a pocitů se svým 9ti letým synem a na reálné situaci si pomohli najít potřeby a pocity. Byla v tom lehkost a hravost a já pochopila, jak důležité je pro mě, naplnit svojí potřebu lásky vůči svým dětem. Předat jim to co, já sama v životě postrádala.
Učím se komunikaci v partnerském vztahu, dovolit si být zranitelná. Zjistila jsem, jak velkou obavu mám z toho, že když sdělím, co potřebuji, nebudu přijímána, odsouzena. Mám strach z toho, že mě druhý opustí. Jak svobodně jsem se cítila, když jsem pochopila, že důležitá jsem sama pro sebe a že je v pořádku vyjádřit se i za cenu, že by mě partner opustil.
Nenásilná komunikace mi dává možnost být k sobě upřímná a zjistit kdo jsem a co je pro mě v životě důležité. Jsi mi velkou inspirací a bavilo mě s jakou hravostí a soucitem jsi nás provázela.
Jsem nadšená. Je to přesně ten typ osvěžení, které v tomhle divném světě potřebujeme, ale zapadá do dlouhodobé cesty osobního rozvoje. Lidi jen musí odbourat "ezo" stereotypy a otevřít se :)
Helena byla skvělá. Myslím, že tak vyrovnaná a klidná osoba by měla ostatní lektory učit, jak přistupovat k lidem. Vždy dávala prostor na dotazy a doplnění, ale držela opratě času i plynulosti. Sdílí, což je velmi důležité.
Ke kurzu jsem se v myšlenkách vrátila v uplynulém měsíci mnohokrát. Protože jsem člověk - hasič ( problém - analýza - okamžité řešení), bylo pro mě velkým objevem, že si můžu dopřát čas na rozmyšlenou. Nebo taky, že do akce nemusím. Helenin klid bych potřebovala naočkovat :-)
Řekla bych, že jsem dokázala svému publiku vymezit lépe hranice, sama sobě jsem dopřála, že nevyřeším všechny problémy světa a že je v pořádku, když beru ohledy i na sebe, zároveň ale cítím potřebu druhé strany a dokážu to lépe uchopit.
Líbilo se mi, že jsme se hodně věnovali tomu sestupování od myšlenek a pocitů v hlavě dolů do skutečných pocitů v těle a pak k našim potřebám. Je to hluboká sonda do našeho nitra, účinný otevírák té emoční konzervy, kterou se snažím pečlivě schovat za ochranné zdi a hezky vše uhladit na povrchu. Poznal jsem také důležitou věc, a to sice, že mám nějaké hluboké potřeby, které jsou zřejmě po celý můj život nenaplňované. Mám teď možnost se sám věnovat naplňování těchto potřeb, když je znám. Mohu si tak účelně a účinně věnovat pozornost, abych se cílil lépe.
Děkuji Heleně za celý kurz, ale hlavně za to, že jsem možná poprvé pocítil, že mě někdo poslouchá, rozumí mému nitru, nesoudí mě a bere mě takového jaký jsem. Vím, že to neznamená, že s mými myšlenkami a chováním souhlasí, ale to přijetí jakožto respektované plnohodnotné bytosti je hluboký zážitek. Možná že v kostele to umí podobně ;-)
Celkem rád si věci zopakuji v klidu, takže jsme si koupili knížku Nenásilná komunikace.
Heleně a kurzu velmi děkuji za připomenutí toho, co je důležité: dát pozornost svému srdci, neodhánět emoce ať jsou příjemné či nepříjemné, ale prostě si v tom setrvat, jen to pozorovat bez hodnocení a soudů, a tím si narovnávat průběžně všechno to, co bylo léta dusáno těžkými botami požadavků mého okolí. Stačí si uvědomit ty potřeby, které mám a dát jim pozornost, kterou si zaslouží. Lépe pak chápu potřeby svoje i druhých lidí.
Jako malá holčička jsem to věděla, hodně jsem pozorovala - nejen svoje okolí, ale i sebe - svůj vnitřní svět. Ale vysvětlili mi, že jsem divná, když to dělám. Postupně jsem ten sebecit v sobě zdusila a vlastně až posledních pár let to znovu objevuji, různými způsoby. Váš kurs do celkového obrázku skvěle zapadá a posunul mě o velký kus dopředu. Teorie kurzu je sice jednoduchá, vejde se na jedno schéma, ale dostat se k tomu, co mám uvnitř, jak to tam mám poskládané - uvědomit si co je myšlenka a co už pocit, pak samu sebe pochopit a prožít si pocity na to napojené - to je náročná cesta, na které Helena umí perfektně pomoci, krok po kroku. Povedlo se mi pár věcí z minulosti rozkrýt a nyní hurá, mám návod k použití :-) Teď po kurzu si procházím uvnitř sebe vztahy se svými blízkými a doufám, že časem budu zažívat ještě více spontánnosti a radosti z přítomného žití.
Jarmilo, bylo to výborné a děkuji, že to organizuješ. Ta příjemná atmosféra, která obecně panovala, vím, že není samo sebou. Děláte to vy dvě a děláte to skvěle.
Moc děkuji za kurz, který jsem si užila, nejen tím, že mi dal nové informace, což od kurzů každý očekáváme, ale také mi pomohl zažít příjemný pocit sounáležitosti ve skupině přemýšlivých jedinců toužících po změně sebe sama. Z kurzu jsem si odnesla radost, že jediné, co funguje je pravda, která nikdy není v nás samotných neznámá, a tudíž je nástrojem, který budu mít vždy "po ruce" jako spojence. Děkují za krásný relax ve Skautském institutu a těším se na další kousky cesty s vámi v radostné cestě na sobě.
Doznívá vše a ještě dlouho bude. Stále ve mě přetrvává nadšení a obdiv k Heleně, jak to vše s vlastním klidem zvládala. Odnáším si do života nástroj, jak chci dál pracovat sám se sebou a řešit doma a ve svém okolí potíže spojené s nechtěným dopadem našich slov, či neverbální komunikace, a nadšení, že lze tvořit dobré :)
Jinak, úžasný zážitek a vklad do sebe samého a svého lidství. Děkuji :) Ať se vám daří
Poděkuji za pěknou organizaci celého semináře.
Příjemně mě překvapilo, že v centru Prahy jste pěkně vybraly místo, které bylo jednoduše příjemné a že vše od načasování po zázemí probíhalo v souladu.
Zároveň zmíním, že kurz pro mne byl velmi důležitý prožitek. Přinesl do mého života pohledy a zkušenosti, které, mám dojem, budu velmi, velmi dlouho zpracovávat. Poukázal na aspekty komunikace, které jsem asi ignorovala, nebo bych si k nim těžko hledala cestu.
Celý průběh semináře jsem nakonec měla podbarvený mým "filtrovaným" vnímáním, pod kterým v tuto chvíli jsem. Alespoň jsem se toho mohla v "nezaujatém" kontextu dotknout a uvědomit si to a vědomě to prožívat.
Chtěla bych podpořit šíření nenásilné komunikace mezi lidmi, ale v tuto chvíli nenacházím schopnosti, jak k tomuto vypomoci.
Přeji mnoho úspěchů v další práci
Ahoj, jaký postřeh z kurzu?
Pro mě to bylo překvapení ze sebepoznání a potvrzení, že autenticita se vyplácí.
Trochu mě mrzí, že se ke mně Nenásilka dostala až teprve nyní, kdy se rozvádím a na mých dospělých dětech jsem taky napáchala mnohá příkoří. Učit by se měla už na školách. Kdybych měla shrnout, co jsem se naučila, tak to je - prohloubení vnímání. V mnohém objevné a v mnohém vysvětlující.
Na kurz jsem šla s nadějí, že se naučím, jak se násilné komunikaci bránit (aby mě nevyváděla z míry). Tedy jako trénink obrany proti útokům z okolí. Překvapením bylo, když jsem už na první hodině poznala, že i já jsem "slovní násilník". Následovalo uvědomění toho, že velká část vět, které ze mě spontánně vyletí, pokud jsem pod tlakem, tak druhému nějak ubližují. Jsou to mnohdy věty, které jsem slýchávala už někdy v dětství a už jsou tak hluboko uložené, že mě vůbec nenapadlo o jejich násilném potenciálu přemýšlet.
Helena nás jemně naváděla formou příkladů a prožitků, co se děje v mysli druhého, komu je daná věta adresována. Uvědomila jsem si, jak opravdu důležité je vysvětlení. Mnohdy násilnost komunikace nezpůsobí vlastní obsah věty, ale chybějící vysvětlení důvodů a souvislostí.
Učili jsme se svoje emoce vnímat. Pojmenovat je a také je druhému povědět. On totiž druhý na situaci pohlíží jinak. Když jsme zkoušeli příklady vět, tak vybrané věty u jednotlivých členů osazenstva evokovaly různé pocity. Částečně jsme se shodli, ale byly tam dost zásadní nuance, což potvrzuje, že jsme každý odlišný a pokud si informaci neřekneme, tak druhý nemá šanci zjistit.
A šli jsme dál. Jako další stupeň jsme se učili nacházet důvod emoce, kterou vnímáme. Hledali jsme Potřebu, která daný pocit vyvolává. Technika, která mi hodně zasáhla do mého vnímání, je "loupání cibule". Hlavní myšlenka techniky, jak jsem ji pochopila, je postupné odhalování našich potřeb s vědomím, že ta základní potřeba je většinou skrytá pod vrstvami prvoplánových potřeb, které je třeba nejprve "oloupat". Trochu geologická práce do vlastního nitra.
Moc mi vyhovovalo 2 týdenní odstup jednotlivých lekcí, protože jsem měla prostor nasbírané informace hned "za tepla" do dalšího kurzu uvádět do praxe.
Ahoj, jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit kurzu "Jak říkat NE s klidnou myslí"...když bych měla zhodnotit co nového mi přinesl, tak uvědomění, že při komunikaci je dobré opřít se o SEBE, své pocity než "být v hlavě" a vyjadřovat myšlenky a domněnky...
Helena je krásný člověk.
Díky za celý kurz. Bylo to moc milé setkání. Pro mě nejdůležitější asi bylo uvědomění, že když chci říci něčemu (někomu) NE, současně říkám něčemu ANO... a je dobré si toto ANO uvědomit.
A když mi naopak někdo říká NE, není to odmítání mé osoby, ale odmítnutí mé strategie, skryté přitakání něčemu jinému.
Kurz NVC (Nenásilné komunikace) mi krásně zapadl do cest, po kterých se snažím jít již léta (Respektovat a být respektován, Zdeněk Matějček, Nevýchova, Jaroslav Dušek,...).
Je to ale první směr, u kterého cítím, že velmi intenzivně prochází skrze mne, že to není jen teorie, kterou se pokusím napasovat do svého života, protože jí věřím.
NVC je pro mne mnohem víc, a čím víc do ní pronikám, tím víc cítím, že v NVC se cítím svobodně. Vždycky jsem věděla, že vnitřní svoboda je pro mne životně důležitá, i když jsem někdy pod tlakem okolností, kdy byla nazývána sobeckostí, váhala, jestli mé cítění je správné. Díky NVC začínám chápat proč je pro mne toto tolik důležité, a že svoboda nerovná se sobeckost. Že skrze své pocity a potřeby jsem schopna lépe vnímat potřeby ostatních a empatičtěji k nim přistupovat.
Zdá se, že NVC je celoživotní cestou a těším se, že se budeme potkávát prostřednictvím vašich kurzů i nadále.
Chtěla bych moc poděkovat Tobě, Jarko, za organizaci kurzů a Heleně za to, že nám byla empatickým a chápavým průvodcem
Z mojí strany došlo k tomu, že o všem víc přemýšlím. Nehodnotím ostatní tak rychle jako dřív, respektive neškatulkuji po pár větách.
V každé situaci může člověk reagovat jinak. Pokouším se i ptát sama sebe, jestli jsem v určité chvíli nemohla reagovat jinak a jestli jsem náhodou nereagovala podle nějakého dřívějšího vzorce chování. Dívám se víc kolem sebe, jak se lidé chovají, v jakých situacích, kdo je jak emotivní, snažím se vidět drobné odchylky u ostatních i u sebe.
U sebe hlavně víc přemýšlím o tom, jak se cítím. Pokud vstanu „levou nohou“, ptám se sama sebe, proč to tak je. Jestli jsem se jenom špatně vyspala, jaké jsou důvody, jestli se něčeho v daný den obávám, jestli očekávám v práci nějaké problémy atd.
Myslím si, že i svoje pocity víc ukazuju navenek. Klidně řeknu „dneska je špatnej den, můžeme si na to sednout zítra nebo odpoledne?“, pokud vím, že to nebude jednoduchá záležitost nebo že se nebudu dostatečně soustředit. Snažím se vybalancovat profesionální, ale přitom blízký vztah tak, aby za mnou kolegyně/kolegové mohli kdykoliv přijít.
Mně přinesl Váš Tanec neskutečne mnoho. Nedá se to ani vtěsnat do pár vět. Je to o pochopení pocitu, souznění a zamyšlení.
Denně využívám formule typu:
Pokud mne někdo rozzlobí, je nahněvaný, snažím se ho pochopit. Dříve by mé ego odpovědělo protireakcí stejného typu a hněv by se násobil. Poté však zjistíme, ze dotyčný tím myslel zcela něco jiného a zastydíme se. Sami před sebou a před ním. Aby se tak nestalo mi pomáhají otázky na dotyčného. Jak jsi to myslel? Pochopila jsem správně, že je to tak ... či tak? Již několikrát mne to pomohlo předejít sporu a upevnit tím náš vztah.
Pomáhá mi uvědomit si, že vše, co se děje, je pouze teď. A není dané, že to tak vždy bude do budoucna. K tomu mi pomohl Helenky příklad s dětmi, které hrajíi hry na PC a my si představíme, ježíši, to takhle bude opravdu stále? Nebo Jarmilky příklad, kdy její syn kašlal na školu a na vše termínové. A nyní ji třeba napsal, že se omlouvá a bude mít zpoždění. Vše se mění a my s tím.
Dále je skvělé vidět svůj cíl jako onen muž v lágru. Nezastavovat se, neposlouchat ostatní, poslouchat sám sebe a vědět, proč to dělám. Leckdy nás ostatní nepochopí a je to jedno.
Poté je skvělé vědět, že kolem 94% za nás mluví naše tělo a ne slova. Jenže jak to udělat, aby tělo mluvilo vlídněji? Ptát se sám sebe, loupat cibuli a najdeme co je skryto. Pak zjistíme třeba, že máme začít u sebe. Pečovat o sebe.
Pomohly mi příběhy ostatních, zjistit, že v hodně věcech i odporech souzníme a tím se neodsoudit.
Zkrátka - Váš seminář jednoznačně doporučuji. I když někdo hloubá, co za to dáte? Jen pár kaček a trochu času, který Vám muže změnit život. A když ne? Tak alepoň poznáte fajn lidi. I když ... nevěřím, že by to člověku vnímavému, který na sobě chce pracovat, změnit a rozsvitit sebe a tím i okolí nepomohlo dostat se alespoň o krůček dal ke spokojenejšímu životu.
Chtěl bych Vám poděkovat za organizaci a vedení kurzu. Sám bych se pravděpodobně do kurzu nepřihlásil, o to více jsem rád že jsem se zúčastnil.
Pro mne toto téma mělo velký přínos a již se snažím mé poznatky v životě pomalu, ale jistě využívat.
Za mne to byl od Heleny skvělý lektorský výkon.
Děkuji Vám a brzy na viděnou.
Milá Heleno a Jarko,
Moc děkuji za výborný kurz a organizaci.
Všem přeji, ať se jim dobře daří a spoustu trpělivosti při zavádění nových poznatků do praxe.
Seminář mi dopřál trochu času jen pro sebe, kterého v tom všem každodenním shonu moc nemám. Uvědomila jsem si dost věcí, které bych určitě chtěla řešit a nechtěla bych je nechat zapadnout. Myslím, že jsem se před ostatními docela odhalila, což jsem úplně původně neměla v úmyslu, ale tak nějak to vyplynulo z problémů, které řeším a bezpečné prostředí, které vytvořili ostatní lidé mi to umožnilo... Principy Nenásilné komunikace bych ráda průběžně zkoušela v praxi.
Bylo to příjemné setkání.
Co jsem si odnesla z workshopu? Učím se nově pracovat se vztekem (na sebe či na druhé); brát ho jako signál, který mi říká, že musím sama sebe opečovat, vzít si čas potřebný k postarání se o své aktuální potřeby. Pak můžu s klidem a nadhledem poskytnout empatii druhému. Tenhle postup mi dává pocit velké vnitřní svobody.
Dobrý večer dámy, ráda by som sa vám obom poďakovala za velmi príjemný víkend a nezabudnutelný zážitok z kurzu. Za seba ako najsilnější bod uvediem určite poznatok, ako za každým malým konfliktom v každodennom živote leží fakt hlboký problem, skrytý pod tolkými vrstvami, že je za bežných okolností skoro nemožné na to prísť. Kurz mi velmi otvoril oči v tom, že som zistila, že musím zapracovať na svojom vztahu s otcom a že tu je povod celého mojho trápenia, nízkeho sebavedomia či tendencie si konanie druhých zbytočne brať osobně a obviňovat sa zaň. Musím povedať, že tento týždeň v práci som mala šancu poznatky z kurzu aplikovať v praxi. Vďaka nadhladu pri riešeni konfliktnych situácií, ktorému som sa trochu priučila na kurze, som bravurně zvládla vyriešit konfliktnu situáciu s kolegyňou a následně sa z toho ani neobviňovat, takže za mňa jedno velke vďaka :)
Když jsem osobně poznala Helenu na předchozí akci ohledně projektu vzdělání v alternativní sféře, věděla jsem, že je to člověk s obrovskou zkušeností. Po zjištění, že svou zkušenost a vědění předává dál, jsem ucítila příležitost se naučit něco cenného, co je v mém životě potřeba jako sůl.
Komunikace je způsob předávání a přijímání informací, emocí a správnou komunikací se člověk má šanci zase kousek posunout.
Účast na kurzu nenásilné komunikace splnil mé očekávání. Odnáším si do života důležité uvědomění, jak nezbytné je umět naslouchat a soustředit se na druhého člověka, takovým přístupem je možné se víc dozvědět, vlastně vidět toho člověka naproti mě hlouběji, celistvěji a následně pochopit jeho sdělení.
Praktická cvičení absolvované s Tebou Jarko mi byla cenná, cítila jsem Tě v tu chvíli důvěrněji a zůstal ve mě Tvůj otisk, protože jsme si vzájemně věnovaly tolik pozornosti, kolik bylo možné v tu chvíli. Vidím, že takovou komunikaci užívat v životě a nezapomínat na to by mi mohlo přinést prohloubení vztahů, pochopení druhých i sama sebe. Pochopila jsem, že v mých sděleních může zaznít něco, čeho si v tu chvíli nejsem vědoma a druzí mohou slyšet a jak je důležitá zpětná vazba. Bylo to milé.
Co se týká nenásilné komunikace v modelových situací, to je také přínosem. S většinou lidí, myslím, že už to umím a s praktickým nácvikem mám pocit, že to brnkačka i s těmi ostatními.
Děkuji Heleně za neocenitelný přínos v pouhých dvou hodinách. Je obdivuhodná, krásná, zralá.
Děkuji za kurz. Bylo to velmi zajímavé, ačkoliv po faktické stránce pro mne ne tolik přínosné. To bylo ale dáno tím, že jsem před kurzem četla mj. knihu o NK od M. Rosenberga, a proto pochopitelně dvouhodinová ochutnávka nemohla obsáhnout vše, co se pod pojmem skrývá. Proto jako největší pozitivum hodnotím setkání s různými lidmi ve skupině, kde si člověk dobře uvědomí, jak různorodé přístupy a způsoby uvažování o věcech si každý nese a lépe pochopí, z čeho může nedorozumění nebo nepochopení pramenit…:)
Důležité pro mne také bylo setkání s lektorkou Helenou, v jejíž společnosti jsem se cítila dobře, a proto bych s ní ráda absolvovala další kurz, Jak si nebrat věci osobně…:)
Kurz se mi velice líbil, dal mi hlavně podnět k tomu, abych za každou cenu druhým neustupovala, ale více si s nimi věci vyjasnila, tedy neustupovala za každou cenu jejich požadavkům, což je právě ta násilná komunikace, ale prostřednictvím prosby, tedy nenásilné komunikace, dala najevo, že něčemu nerozumím nebo si něco nepřeji.
V rámci workshopu Tanec zvaný empatie jsem se především dokázala zastavit a POZOROVAT děni kolem sebe. Velmi důležité je pro mě vyvarovat se SOUDŮ a VĚŠTĚNÍ. Zároveň si dávám vědomě pozor na to, abych byla k sobě maximálně upřímná, co se tyká mých pocitů a emocí. Pokud cítím strach, vztek...negativní emoce obecně, zkratka to přijmu a nebojuji s tím. No a na závěr mě velmi potěšila karta s našimi lidskými potřebami, slovy s dobrou energií:). Tuto kartu mam na nočním stolku a 2-3x za týden si všechna ta hezká slova přečtu, krásné to nabiji:).
Seminář beru jako trénink a inspiraci na mé cestě učení. Vím, že toto učení nebude nikdy dokončené, je to celoživotní cesta a tak také k tomu přistupuji. Dekuji, že jste na mé cestě byli. :)
"Bližší seznámení s nenásilnou komunikací a prakticky koncipovaný workshop mi ukázal další cestu, jak je možná na komunikaci pohlížet. Už delší dobu se mi některé situace opakují a nedokázala jsem se z nich vymotat. Ne že bych je teď všechny vyřešila, ale díky workshopu jsem se na ně začala dívat z jiného pohledu, uvědomila jsem si souvislosti, proč se někdo chová určitým způsobem, jak na to reaguji já, co se ve mě děje a proč. Líbil se mi koncept setkání, kdy jsme se dozvídali kroky nenásilné komunikace postupně a mezi dalším setkáním jsme měli prostor se na probíraný krok více zaměřit v každodenních situacích. A když jsme došli na konci k poslednímu kroku, tak do sebe všechno zaklaplo. A hlavně to bylo zábavné a lidské."
Váš kurz mi hodně dal, pomalu se pokouším si to vše více pouštět do svého života, ale stereotyp a především léty naučené způsoby zatím vedou-nenechám se ale porazit! :)
Přemýšlím o konkrétních situacích a-asi mě žádná nenapadá. Vlastně se hlavně soustředím na to, abych se "nořila do sebe". Myslím tím především poslouchání sebe, svého vnitřního hlasu, který opravdu prožívám, místo tradičního odpovídání hlavou. Výsledek je nejen ten, že ostatní čekají na odpovědi déle, než jsou zvyklí, což mám pocit, je trochu znervózňuje, ale hlavně, že mé odpovědi jsou skutečnější. Jsem tím pádem i klidnější.
Tedy většinou, ne vždy. Přes vánoce v rodinném kruhu se mi to moc nedaří-nedařilo. Člověk se snáze dostane do emocí u blízkých lidí a to pak ta reakce vyjede a je to venku. Řešit se pak musí především následky.
A ještě-učím se dívat se na věci i z pohledu druhého, nemyslím, že jde už přímo o hledání jeho potřeb, spíš nějaké "pochopení". To se ale daří až s odstupem času, když si situace zpětně přehrávám v hlavě.
Do roku 2018 přeji, Vám i sobě, potkávat na životní cestě hodně úspěšných absolventů kurzů Nenásilné komunikace. :)
Milá Heleno a Jarko,
moc Vám oběma děkuji za to, že organizujete setkání, jako je Tanec zvaný empatie. Večery v kruhu lidí, kteří si uvědomují, jak zásadní je pro lidské vztahy komunikace, pro mě byly přínosné nejen pro můj osobní, ale jako pro učitelku a lingvistku i pro můj profesní život. Jsem ráda, že jsem měla možnost setkat se s několika zajímavými a podobně naladěnými lidmi, nahlédnout do různých životních situací a všímat si, jakou úlohu v ní hraje to, jak s druhými komunikujeme a jak jim nasloucháme. Děkuji Heleně za skvělé vedení, sdílení vlastních zkušeností, citlivé provádění procesem uvědomování našich dosavadních návyků a tipy na uvádění nenásilné komunikace do života. Snažím se o to, aby se "nenásilka" stala součástí mého života... a mě samotné. Cítím, že na to potřebuji ještě trochu času, ale doufám, že se mi to bude dařit. :)
S přáním mnoha nenásilných a potěšujících konverzací v novém roce
Seminář se mi moc líbil, měl spád a "tah na branku" a přitom bylo dost prostoru na dotazy a zpětnou vazbu.
Nejvíc mě asi oslovilo "dolování" všech pocitů, které ve mně vyvolala vybraná konfliktní situace; to, jak se postupně začaly objevovat emoce, o kterých jsem ze začátku neměla tušení, že ve mně jsou.
Díky a těším se na viděnou někdy příště :-).
Náš sobotní workshop se mi moc líbil, byla jsem mile překvapena Helenou - je milá, sympatická, empatická - prostě hned můj 1. dojem byl velmi příjemný a cítila jsem se tam velmi dobře. Celý workshop o nenásilné komunikaci se mi velmi líbil.
Kurz se mi moc líbil, je skvělé, že jsme se věnovali hlavně praxi a příklady, které Helča používala, byly srozumitelné, a vycházely z reálných situaci. Nicméně v praxi se mi moc nedaří :-) Stále druhé mentoruji a poučuji... Na druhou stranu se musím pochválit, že se u toho už umím přistihnout a uvědomit si, že analyzuji, místo pozoruji, a že bych se měla soustředit na pocity. Komunikuje se mi teď lépe, vice se soustředím na přítomnost a opravdový význam toho, co mi chce druha strana říct, a hlavně proč. Vzhledem k tomu, že mam EQ hodně nízké a jsem introvert, tak i toto je pro mé hodně slušný pokrok.
Kurz pro mě byl úvodem do konceptu nenásilné komunikace. Setkání byla velmi příjemná a uvolňující, především díky skvělým lektorkám i účastníkům. Jednotlivá setkání na sebe plynule navazovala s 1-3 týdenním odstupem pro vstřebání informací. Mnoho věcí jsme si i prakticky vyzkoušeli. Kurz mi také umožnil podívat se zpětně na situace, kterým jsem dříve nikdy nerozuměl. Kladně hodnotím i trpělivost zodpovídat nekonečné zvídavé dotazy.
Tématem zpětné vazby se zabým intenzivně několik měsíců. Z toho množství knížek a zdrojů mi šla už hlava kolem. Fascinuje mě, jak Helena dokáže jednoduše a srozumitelně vysvětlit milým a originálním způsobem co je feedback, jak se lidé vzájemně v komunikaci vnímají, jak dát správně zpětnou vazbu a jak to raději vůbec nedělat. Kéž by tyto znalosti mělo více lidí - žilo by se nám spolu lépe.
Přednáška Jak se nebát strachu byla pro mě jako vždy výživná (absolvovala jsem ji už podruhé a nelituju, byla tam zase spousta nových pohledů a podnětů :-)). Jednoznačně nejsilnější byl pro mě tentokrát příklad s automobilovým závodníkem, který se nesoustředí na hromadu aut před sebou, ale na mezery mezi nimi, kudy by mohl projet. Asi to ve mně zarezonovalo právě proto, že jsem momentálně vnitřně nastavená na hledání cest, kudy se dostat ke svým cílům a ne na problémy, které na té cestě jsou a které mě dřív hodně brzdily… A ony se ty problémy pak tak nějak řeší skoro samy, za pochodu… A když už se něco vyskytne, co "nejde", netlačím na pilu a sednu prostě do toho závodního auťáku (v mysli) a jedu J
Takže díky moc za inspiraci!
Děkuji Ti mockrát za sobotní workshop v Brně. Byl to pro mě skvělý den, který jsem si opravdu užila a spoustu věcí jsem si během něj uvědomila. Ty jsi mě zaujala už festivalu Rodičing a pokaždé, když si přečtu něco od Tebe, tak se mě to v něčem dotkne, zaujme, osloví...
Je úžasné, jak se dokážeš vcítit do jiného člověka, jak dokážeš pojmenovat věci, jak to dokážeš krásně popsat a dát inspiraci, jak dál.
Škoda, že jsi až v Praze.
Tanec zvaný empatie a nenásilná komunikace mi umožňují být otevřená k ostatním, bez obav, že řeknu něco zraňujícího. A to i v tak těžkých chvílích, jako je konflikt.
Lépe se mi přijímá kritika druhých, kterou beru jako vyjádření jejich potřeb. Tím se neuvěřitelně prohloubili vztahy k mým blízkým. Navíc jsem změnila vztah k sobě samé – méně se kritizuji a obviňuji, když udělám něco, co jde proti mému svědomí. I v takových chvílích se učím chápat své pocity a potřeby a přistupovat k sobě se soucitem.
Nenásilná komunikace mi pomáhá i v mé profesi, ve které pracuji s klienty. Umožňuje mi být k nim skutečně empatická, aniž bych zapomínala na sebe a své pocity.
Tematický večer "Zpětná vazba" byl pro mě velkým darem. Vzbudil ve mně pocity, jako když Malý Princ uvidí namalovanou bedýnku, kde nachází svého beránka.
Paní Helenu vnímám jako bytost, která žije to, co říká. Mluví ze sebe, ze srdce, a přitom tak pragmaticky s nohama na zemi.
Atmosféra celého večera byla lehká, cítila jsem bezpečí a porozumění. I přesto, že se se zpětnou vazbou ve svém životě i podnikání potkávám den co den, odnesla jsem si nové pohledy, a cítím v sobě posun.
Už teď se těším na akce příští. Těším se na další střípek z bedýnky Malého Prince. Děkuji Vám Heleno za vřelou rétoriku, děkuji Vám Jarko za vstřícnou organizaci.
Komorní atmosféra ve mně poměrně rychle vyvolala silnou důvěru pro to, abych se mohla přirozeně projevit v průběhu semináře.
A co si odnáším? Uvědomění si, jak je pro mě důležitá komunikace s rodiči, především pak s mamkou. Seminář mi dal návod, jak na to, aby to bylo pro obě příjemné.
Děkuji Jarce za organizaci a Heleně za super vedení...
Večerní seminář "Jak se nebát strachu" mě oslovil obsahem i formou sdě/í/lení.
Zaujal mě laskavý a otevřený nementorský postoj, který do přednášky Helena vložila.
Ze semináře jsem si odnesla nádrž plnou pozitivní energie!
Radost z porozumění novým souvislostem a naději, že přijetím svého strachu mohu prožívat víc radosti a spokojenosti.
A že mohu poznat včas, kde bojovat znamená jen nesmyslné plýtvání vlastní energií.
A opět, že život mám ve svých rukách...
Pocity se mi ještě usazují, možná se učím nový jazyk, dost se mi to míchá s tím starým. Potřebuji čas.
Praktickým důsledkem zahájeného procesu přátelení se strachem a odvahou je dnešní návštěva zubaře
a včerejší "zasebevzetí" v pracovní věci.
Děkuji Heleně za inspirující podněty, Jarce také a že mi vyšla vstříc, přestože jsem se přihlásila pět minut po dvanácté.
Líbila se mi otevřenost zpětných vazeb zúčastněných. Seminář mohu upřímně doporučit.
Báseň o strachu (napsala jedna z účastnic)
Přestat si vyčítat, co bych měla,
mrknout se k sobě, co bych chtěla.
Pohladit své dítě a své strachy,
příjmout ty posly jako svý bráchy.
Přijmout je za kamaráda,
to bych chtěla, to bych ráda.
Otvírám dveře.
Kabátek na věšák jsem Ti už dala,
návštěvu mnoho let jsem odkládala.
Teď už jsem ráda, že Ty jsi tady,
naslouchám pozorně Tvoje rady.
Otvírám smysly, tělo i duši,
i když mi srdce hlasitě buší.
Jsem Tvojí součástí a Ty jsi mou,
spolu jsme silní, projdem i tmou.
Můj milý strachu,
zkoriguj směr,
na západ, jih nebo na sever
kormidluj naši pramici,
láska je další stanicí.
Za obrovský přínos přednášky považuji shrnutí nejčastějších chyb v komunikaci. Člověk to ví, ale je zapotřebí někoho zvenčí, aby to sumarizoval, vytáhl na denní světlo a donutil nás si to uvědomit.
Od přednášky - např. na obchodních jednáních - používám závěrečné "zopakování" toho, co se dohodlo, co protistrana říkala. Všichni odchází a chápou, jaké další úkoly je čekají. Zadání jsou jasná všem. A HLAVNĚ VŠEM STEJNĚ!
A při tom je to tak jednoduché :-)
Děkuji moc lektorce i organizátorce
Tereza Kroupová za FB Nebojte se školy (https://www.facebook.com/Nebojte-se-školy-1767797956792923)
Po pochopení mechanismu konverzace (názorný, jednoduchý nákres) mám větší toleranci a pochopení pro druhé při komunikaci. A víc se starám o svoje radosti a potřeby - i v zájmu druhých. Děkuji za příjemný a přínosný večer.
Seminář byl příjemný a tematiku komunikace nastínil - dal ochutnávku, toho co je možné vylepšit, na co se zaměřit.
Děkuji
Workshopy mívají užitek s dlouhodobou působností a jsem toho živým důkazem, více i lépe se ve mně už vše rozleželo.
Chtěla bych poděkovat ještě znovu za podnětný večer.
Děkuji a přeji „šťastnou ruku“ ve vašem počínání!
upc.cz
Kurz mě obohatil v poznání způsobů komunikace a její využití při řešení problémů. Helena je pozitivní a profesionální lektorka.
Po absolvování kurzu "Jak mít pro strach uděláno" jsem týden čekala, jak se mi setřídí myšlenky a zda mám opravdu už pro strach uděláno. A z velké části můžu říci, že ano.
Kurz mi hodně napověděl jak řešit situace, které se zdály být neřešitelné. Pomohl mi zastavit se a přemýšlet....
Zážitek z celého semináře mám velmi pozitivní, jemný. Lektorka Helena Kurzweilová přednáší s lehkostí a klidem s důrazem pomoci. Na každého účastníka si našla čas a já cítím, že i způsob jak mu pomoci.
Ostatní je už na nás .....Každopádně tento kurz doporučuji a za vše děkuji....
Už dlouho "rozmotávám" (se střídavým úspěchem) sama sebe :)
Už dlouho si plním hlavu vědomostmi a znalostmi.
Až jsem natrefila na netu na stránky Heleny a přihlásila se na první akci.
Jaká úleva . . . . Přesně tohle jsem hledala: Pár důležitých informací a pak už jen prožitky a sdílení.
Jen vědět mi nestačí – potřebovala jsem najít cestu, jak vědomosti uvádět do života.
A to Helča zná dokonale. A navíc to dělá s citem i s humorem.
A Jarka jí skvěle doplňuje.
Doporučuji všem – zvlášť pak těm, co se (jako já) „zasekli v hlavě“.
Teď už vím nejen „co“, ale i „jak“ :)
Díky!
Kurz byl naprosto skvělý!
Překvapivě bylo jeho cílem něco mnohem lepšího, než zbavit nás strachu: naučili jsme se, jak strach rozpoznat a pracovat s ním tak, aby nás neovládal.
Mnohé rady jsme si vyzkoušeli prakticky, což bylo výborné pro jejich úplné pochopení. Praktiky, které se na kurzu probíraly, používám nyní každodenně a cítím, jak se mi díky tomu zlepšuje kvalita života.
"Strachy, děsy, trémy", to vše si každý z nás v sobě nosí.
Potěšilo mě, že se s těmito démony dá bojovat, a to dokonce velmi jednoduchými zbraněmi. A tak se učím správně dýchat a možná se časem dopracuji i k "vizualizovanému děsu":-)
Bylo to inspirativní, teď jen najít motivaci a vytrvat. Díky.
Doporučuji:-)! Konstruktivní, vtipný.
Domů jsem si ještě odnesla malá skriptíčka, abych náhodou nezapomněla jak na strach.
O sobě vím, že se až tak nějak nebojím. Vůbec mne předtím nenapadlo, kolik podob strach může mít. Kolik má převleků, za co všechno se maskuje. Další překvapení bylo, že je to sice nezvaný host, ale host, který obvykle přináší něco dobrého na zub. Např. co jsem u sebe přehlídla, nebo u sebe už dávno zapomněla, ale přesto je to pro mne důležité.
Zase nějaké dobré poznání a uvědomění se sebe samotné.
Potěší mne, když se mi podaří strach vnímat jako parťáka, anebo ho i zmenšit či dokonce vypnout.
Kupodivu se dá se strachem dobře pracovat a dozvíte se jak.
Jeden z nejlepších kurzů, které jsem v oblasti „práce na sobě“ zažil.
Lektorka Helena Kurzweilová je v problematice práce se strachem a emocemi pravdivá, autentická a tím, že má nabízené návody sama vyzkoušené, je velmi důvěryhodná. Kurz je kombinací názorně podané teorie, praktických zážitků a sdílení mezi účastníky.
Jako účastník jsem se cítil velmi svobodně a komfortně. A vím, že moje práce s obavami či strachem neskončila účastí na kurzu, ale mám i po kurzu konkrétní úspěchy při aplikaci návodů a rad, které mě zaujaly.
Díky semináři o strachu jsem se začala hlouběji zamýšlet nad neprojevenými stránkami své osobnosti. Zjistila jsem, že strach, který mi léta komplikoval život, má původ v dětství.
Již si nevytvářím nejhorší scénář, který může v přítomnosti strachu nastat, ale vizualizuji si nejlepší situaci, která u mne vyvolá pocit klidu. Jsem v přítomném okamžiku.
Před seminářem jsem se snažila strach potlačit, vyhýbat se nepříjemným situacím a lidem. Po vašem semináři se snažím věnovat pár minut denně doporučeným radám a zjišťuji, že u mě fungují.
Mile mě překvapil neformální a přátelský přístup Heleny a Jarky. Z kurzu si odnáším poznání, že strachy máme opravdu všichni, ale můžeme s nimi pracovat a eliminovat je. Můžeme dokázat v životě vše, po čem toužíme a být šťastní. Heleno a Jarko, moc děkuji za kurz o strachu. Těším se na další životní téma ve vašem podání.
Kurz byl pro mne přínosem do života. I přes to, že jsem absolvovala již mnoho různých terapií a metod, tak jsem zde získala další přínosné informace a uvědomila jsem si podstatné věci, např. z čeho mohou pocházet mé nespokojenosti a strachy.
Aktivita s kartičkami potřeb mi pomohla porozumět tomu, co mi v situaci, kdy mě ovládne strach, pomůže, a tudíž, co mi patrně v životě chybí.
Kurz mi pomohl v lepším pochopení sama sebe a v pochopení ostatních lidí. Po jeho absolvování se více zamýšlím nad tím, proč lidi říkají to, co říkají, a co je ve skutečnosti skryto za jejich reakcemi a slovy.
Uvědomila jsem si, co znamená slovo empatie a jakým způsobem ji poskytovat. V osobní rovině se mi podařilo odhalit skryté potřeby a postupně pracovat na jejich naplnění.
Bylo to skvělé! Děkuji.
Navštívila jsem kurz Nenásilná komunikace Heleny Kurzweilové. Přicházela jsem s lehkými obavami, které ještě zvýšil pokyn vypnout analytické myšlení. Ale odcházela jsem velmi pozitivně naladěná a se spoustou užitečných informací. Vřele doporučuji každému, kdo má problémy s komunikací. A těším se na pokračování.
Celým kurzem nás provázel jednoduchý příběh, na kterém jsme viděli, co je Nenásilná komunikace a jak se dá uplatnit v životě. Žasnu, jak je to jednoduché. Proč to ještě neumíme? Chci se to naučit a chci tak žít, protože přináší vlídnost a klid do života.
Helčo, děkuji, že mám možnost se to učit pod Tvým laskavým a všechápajícím vedením a v humorném duchu ještě k tomu.
Těším se na život ve společnosti žijící podle principů Nenásilné komunikace.
S Tvou pomocí tam, doufám, budeme co by dup.
Kurz byl pro mne velice přínosný. Hned jsem koupila sobě i příteli knihu od Rosenberga J. Teď to všechno umím pojmenovat, což je začátek cesty. Teď přijde ta horší část a to praxe J.
Setkávání se mi líbilo, Helenu bych si přála mít pořád po ruce, aby mohla řešit všechny moje konflikty.
Kurz mi přinesl jasný postup a také zkušenost, že to jde, protože nenásilná komunikace (NVC) mě provede konfliktem a já mohu zůstat sama sebou a vyjádřit, co potřebuji.
Umím NVC použít, když se na situaci připravím a jsem v relativním klidu. Nezvládám jí, když mě zaplaví emoce.
Pomalu se zkracuje doba, kdy si uvědomím, jakou chybu jsem právě udělala. Nejčastěji to mohu probrat s manželem, který byl na kurzu se mnou.
V prvé řadě jsem moc ocenila velikost skupiny (bylo nás tam tak akorát, abychom mohli ještě mít dostatek prostoru pro sdílení každého z nás).
Bylo pro mě velmi příjemné Helenino citlivé vedení, které mě naplňovalo důvěrou, klidem a ochotou sdílet v podstatě cokoliv. Věděla jsem, že je to pro mě bezpečný prostor a že si poradíme s každou situací.
Celý kurs a jednotlivá setkání mne naplňovala odvahou a sebedůvěrou, které se mi občas ve složitějších situacích nedostává a bývá tak pro mě komplikované sdělovat své pocity. Na základě vyzkoušených technik jsem nabývala důvěry, že můžu mluvit o svých pocitech a nemusí to znít divně :-)
Po skončení našeho „Tance zvaného empatie“ se pomalu ale jistě zabydluji ve svém „žirafím světě“, učím se citlivě vnímat a hlavně neodsuzovat „vlčí vrčení“ v sobě i druhých a dělat to, co mě těší a naplňuje. A najednou se to daří a můj „vnitřní vlk“ mě nejen přestává kousat, ale činí mě svou silnou energií „plnou života“.
Peer lektorka, www.dobre-misto.cz
Jsem moc ráda, že jsem se zúčastnila všech večerů a nahlédla pod pokličku zákulisí komunikace.
Objevila jsem mnoho postřehů, které mi daly nahlédnout na mé potřeby naplněné a nenaplněné
a odhalily místa uvíznutí....
Nabyté znalosti mi propůjčily schopnost porozumět, o co při komunikaci jde a jak dosáhnout většího vzájemného porozumění. Díky těmto novým informacím i dovednostem se moje vánoční svátky staly odlehčené a rozzářené - byť připouštím, že to chce více zažít a potrénovat.
Za mě mohu jen doporučit každému, komu vzájemná komunikace není lhostejná a vnímá v ní tak jako já skrytý potenciál :-)